Editorial
Orion Belt přešel na AGPL. SDK, které si můžete nainstalovat, ne
Britská přístupová brána opustila Commons Clause 18. listopadu. Její nová SDK se stále instalují jako verze 1.0.0 se starým licenčním souborem, zatímco verze 1.0.0 v repozitáři už uvádí AGPL.
Inês Valente3 min read

Dnes ráno jsem si z npm stáhla `@orion-belt/sdk`, rozbalila ho a otevřela `LICENSE`. První řádek zní „Commons Clause License Condition v1.0“. Tři dny poté, co Orion Belt oznámil přechod na otevřený software pod AGPL, je tohle licence SDK, které skutečně dostanete.
Orion Belt je samostatně hostovaná brána pro přístup přes SSH a RDP: agenti na vašich strojích se k ní připojují odchozími reverzními tunely, takže není třeba otevírat příchozí porty. Navíc nahrává relace a vyřizuje schvalování přístupu v okamžiku potřeby. Jde o malý britský projekt, na GitHub od 1. ledna 2026, se 48 hvězdičkami v době mé návštěvy. V našem katalogu není.
Změna opačným směrem
Verze 1.5.0 dostala tag 15. listopadu. Dne 18. listopadu správci vysvětlili změnu licence: od 1.5.0 používá brána `AGPL-3.0-only` namísto Apache 2.0 s Commons Clause, kterou měla od prvního vydání. Jejich důvody jsou jasné. Klauzule zakazovala prodej softwaru, nejde o licenci OSI a týmy, které smějí používat jen licence schválené OSI, bránu vůbec nemohly nasadit. AGPL zachovává možnost auditu kódu a bezplatného vlastního hostování. Každý, kdo provozuje upravenou hostovanou kopii, musí zveřejnit své změny.

Tohle je vzácnější směr. Většina licenčních zpráv, o kterých jsem tento podzim psala, mířila opačně: repozitáře se archivovaly, uzavíraly nebo přesouvaly za přihlášení. Bezpečnostní nástroj, který si opatrný tým snáze nechá schválit, je dobrá zpráva. Stejné vydání také opravuje čtyři problémy z externího auditu ze začátku listopadu a přidává doklady původu SLSA, takže si lze ověřit, že binární soubor pochází ze sestavení označeného tagem.
Dvě licence, jedno číslo verze
Vydání 1.5.0 také představilo SDK pro Python a TypeScript pro celé rozhraní `/api/v1`. Příspěvek říká, že i ta jsou pod AGPL, a dodává, že balíčky na PyPI a npm „stále nesou stará licenční metadata z vydání 1.0.0. Jejich další vydání přejde na AGPL.“
Nejde jen o metadata. Archiv tar z npm pro 1.0.0 obsahuje text Commons Clause a pod ním Apache 2.0, uvádí Mohamed Zrouga jako poskytovatele licence a jeho `package.json` na tento soubor odkazuje. PyPI uvádí `orion-belt-sdk` 1.0.0 s licenčním výrazem `LicenseRef-Apache-2.0-with-Commons-Clause`. Mezitím v repozitáři `sdk/js/package.json` a `sdk/python/pyproject.toml` uvádějí verzi 1.0.0 a `AGPL-3.0-only`. Když jsem to dnes kontrolovala, ani v jednom registru nebyl novější balíček.
Podle vlastního pravidla projektu se licence nemění zpětně, takže nainstalovaná kopie podléhá licenci v souboru, který jste dostali. Pro většinu lidí je to v pořádku, možná i jednodušší: Commons Clause zakazuje pouze prodej produktu, jehož hodnota podstatně vychází z tohoto softwaru. AGPL by naproti tomu požadovala zveřejnit zdrojový kód aplikace, která přibaluje SDK a je distribuována nebo nabízena ostatním jako služba. Soubor zámku s `1.0.0` už ale neříká, kterou z těch dvou licencí máte. Skener licencí čtoucí registr ohlásí starou. Kdo si SDK přibere přímo z repozitáře, získá pod stejným číslem novou.
Správci už nabízejí čisté řešení: volání REST API libovolným HTTP klientem nepřenáší AGPL do vašeho kódu. Pokud na Orion Belt stavíte něco, co budete dodávat ostatním, postupujte tak a SDK si nechte pro interní skripty. Na jejich straně stačí k nápravě jedno zveřejnění balíčků. SDK potřebují verzi, která nikdy neexistovala pod Commons Clause, aby číslo říkalo, jaká licence platí.
Pondělní přehled
Nejlepší nový evropský software, každé pondělí.
Nejlepší novinky, nové záznamy a příběhy z Journalu. Jeden e-mail, v klidných týdnech žádný.
Every product in the directory is checked before it goes live and shows where it’s made. Explore the directory

